Меzinárodní nevládní organizace
  Všeslovanský výbor
    Международная неправительственная организация
  Всeславянский комитет

 


































Nikolaj Ivanovič Kikešev

se 1. března 2016  dožívá  70 let

 

«Slovanský národ a kultura se podobají stromu, který se dělí na velké větve, každá větev kvete a dává vlastní plody, každá je samostatná a objímá větve jiné, a všechny vyrůstají z jednoho kořene, a společně utvářejí jednu korunu, ale žádná z nich nesmí uschnout nebo se ulomit, protože v důsledku toho celý strom začne chřadnout». 

Ján Kollár

                                                                               

 

Mezi našimi současníky je málo lidí, jako Josef Dobrovský, Pavel Josef Šafařík, František Palacký, Ľudevít Štúr, Michail Petrovič Pogodin, Vladimír Ivanovič Lamanskij a další, kteří zasvětili svůj život slovanství, dali mu svůj intelektuální potenciál a své srdce na úkor svého pohodlí a členů své rodiny. Nikolaj Kikešev je nesporně jedním z nich. Stal se legendou Slovanského hnutí na přelomu druhého a třetího tisíciletí.                                                                                              

Zdeněk Opatřil

 

Kdo je Nikolaj Ivanovič Kikešev? Stručně řečeno: válečný novinář a spisovatel, veřejný činitel. Jako válečný zpravodaj prošel téměř všechna «válečná ohniska» na Kavkazu: Náhorní Karabach, Baku, Cchinvali, Suchumi a Tbilisi,  často vystupoval v roli mírotvorce, což jej přimělo k vytvoření občanského hnutí, v době, kdy začaly sváry mezi Slovany. Dvacet let, stál v čele Mezinárodního svazu občanských sdružení „Všeslovanský sněm“, byl předsedou Slovanského výboru Ruska.

 

Jeho rodiče Ivan a Solomija bojovali proti fašistům v řadách Rudé armády u Prahy. Tam se seznámili a zamilovali se do sebe. A 1. března 1946 se ve městě Mogilev-Podolskij, ve Vinické oblasti na Ukrajině narodil jejich potomek. Svého otce Nikolaj nikdy neviděl. Zabili jej banderovci. když se po demobilizaci vracel z Prahy do vlasti přes Západní Ukrajinu. Jeho máma zemřela v roce 1951. Ve svých 5 letech Kolja osiřel, žil u starých rodičů své matky, ale potom jej umístili do dětského domova. Nepoznal rodičovskou lásku: neměl mámu, která by jej pohladila a políbila, neměl otce, který by jej naučil mužské práci, nezbytné pro život, na štěstí kolem něj byli cizí, avšak pozorní lidé, kteří dělali vše, aby z chlapce vyrostl opravdový člověk.  V 16 letech Nikolaj ukončil střední školu, v 17 letech Oděské odborné učiliště  a stal se slévačem. Po r. 1965 pracoval na závodě  «Prodmaš» v Oděse. Stejně jako dětský domov, i závod se stal školou jeho pracovního života, a v r. 1965 nastoupil do Oděské dělostřelecké školy, kterou ukončil s vyznamenáním. Stal se důstojníkem a pokračoval ve studiu. V r.1978 absolvoval Vojenskou politickou akademii V.I. Lenina jako «učitel společenských věd a vojenský novinář». V r. 1993 absolvoval Humanitní akademii jako  «vojenský sociolog».

V r. 1971 sloužil jako vojenský novinář. Když se rozpadla Varšavská smlouva a potom Sovětský svaz,  trápil se myšlenkou, jak se dá zabránit narůstání nepřátelství mezi národy, které zvítězily nad fašismem. Rozhodl se, že znovu sjednotit lidi může a musí spásná slovanská myšlenka, která byla v podstatě zapomenuta. V r. 1995 začal budovat Mezinárodní svaz společenských sdružení «Všeslovanský sněm», který byl založen 7. října 1995 na Mezinárodní konferenci IV. Filmového fóra «Zlatý Rytíř» v Moskvě a zaregistrován v Ministerstvu spravedlnosti Ruska v r. 1996. Nikolaj Kikešev ihned podnikl konkrétní kroky k hledání cest k vytvoření národních slovanských společenských sdružení. Z literatury věděl, že historickým centrem slovanského hnutí je Praha. V ní se v r. 1848 konal první Slovanský sněm. Blížilo se 150. výročí této významné události, a Nikolaj Ivanovič přijel do hlavního města České republiky v naději, že nalezne stoupence myšlenky slovanské vzájemnosti. Tam se seznámil s novinářem Zdeňkem Hořením. A ten jej potom seznámil s profesorem Břetislavem Chválou a s dalšími českými veřejnými činiteli, kteří podporovali myšlenku uspořádat v r. 1998 v Praze VII. Všeslovanský sjezd. Nikolaj Ivanovič se stal předsedou Mezinárodního organizačního výboru a současně „pravou rukou“ (přesněji „nohami“)  imobilního profesora Chvály. Oba dva byli nejen hlavními organizátory sjezdu, ale i skutečnými lídry rodícího se mezinárodního slovanského hnutí. Kikešev nelitoval ani času, ani peněz a objezdil všechny slovanské státy, v nichž hledal a nacházel organizátory národních delegací. Ve výsledku se VII. Všeslovanský sjezd stal platformou pro rozvoj nové etapy mezinárodního slovanského hnutí, které trvá dodnes a rozvíjí se ve všech směrech.

V r. 2000 Nikolaj Kikešev inicioval založení Mezinárodní Cyrilsko-Metodějské akademie slovanského vzdělávání, začal se zabývat výzkumnou a osvětovou činností v oblasti historie slovanské civilizace, navrhl originální koncepci prehistorického období lidského rozvoje, která je publikována v jeho monografii «Metaistorija» (2010); vedl kurzy slovanských studií v Mezinárodním slovanském institutu (1999-2005); systematicky vede autorské semináře o metahistorii a slovanských studiích v rámci vzdělávacích projektů Ruské akademie věd, všeslovanských sjezdů a konferencí (od r.1998). Jeho mnohočetné články jsou k přečtení v ústředním, regionálním a vojenském, periodickém tisku.  

V armádě Nikolaj Ivanovič dosáhl hodnosti «plukovníka». Vydařil se mu nejen pracovní, ale i osobní život. Společně se svojí ženou Lilií Leonidovnou vychovali dva syny.

 

Seznam prací Nikolaje Ivanoviče Kikeševa

«Зона бедствия – зона мужества» - sbírka esejí o zemětřesení v Arménii (1989).

«Встань и иди. Афганская эпопея» - románová trilogie (vydána r. 1993, 1994, 2000, 2005, 2006, 2010, 2014).

Vědecko-historické monografie:

«Воззвание к славянам» (1998). «Славянский мир: прародины и предки» (2003).

«Стяжатели духа святого» (2003, 2006, 2014). «Славяне против фашизма» (2005).

«За други свои» (2005). «Метаистория» (2010). V r. 2011 vyšlo v německém vydavatelství  LAP (LAMBERT Academic Publishing) druhé rozšířené a doplněné vydání monografie «Славяне против фашизма», «Славянская идея» (2012).

Ve vydavatelství Institutu ruské civilizace vyšly monografie «Славянская идеология» (2014), «Истоки славянской цивилизации» (2016). «Славянское движение в СССР»: 1941-1948 годы». Disertační práce k získání akademického titulu kandidáta historických věd. Moskva. 2008. «Славянская идея во внешней политике СССР». Moskva. 2010.

 

Vyznamenání:

více než 25 vyznamenání, včetně medaile «Za chrabrost» (1971), «Za bezchybnou službu» I., II. a III. st., «Zasloužilý novinář Ázerbajdžánu» (1987), medaile Fr.Palackého  (ČR, 2008), medaile Josefa Dobrovského (ČR, 2014).

 

N.I. Kikešev je:

akademikem Mezinárodní slovanské akademie, členem Svazu spisovatelů Ruska, Svazu novinářů Ruska, Ruského svazu sociologů a j.

 

Záliby:

sport -  tenis, lyžování, plavání;

jazyky kromě rodného ukrajinského, ruský, německý; starověké jazyky: šumerský, staroegyptský, sanskrt.

 

2000-2015 г.г. Slovane, все права защищены.

Den Slovanské vzájemnosti

V roce 1941 na protifašistické slovanské konferenci v americkém Pittsburghu byl 25. červen vyhlášen Dnem přátelství a jednoty slovanských národů. Od roku 1969 je tento svátek velkolepě oslavován na pomezí Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Až o 40 let později, v roce 2009 se začal oslavovat na Slovensku v Nitře. Teprve v následujícím roce zavedl Českomoravský slovanský svaz  jeho oslavu na moravsko-slovenském pomezí v Popově nad Vláří. Od roku 2011 jej slavíme navíc v Ústeckém kraji - na hradě Střekov, kde letos na konci června proběhne již 5. ročník Mezinárodního písničkářského festivalu. A od roku 2012 jsme jeho oslavu rozšířili do Středočeského kraje. V královském městě Slaný probíhá ve znamení Dne přátelství a jednoty slovanských národů každoročně Západoslovanský folklorní festival. 

Naší snahou je, aby se tento svátek postupně slavil ve všech krajích a stal se svátkem celonárodním. Přejeme si, aby se rozšiřoval okruh těch, kteří mezi našimi občany navzájem, mezi našimi občany a národnostními menšinami žijícími v ČR a rovněž mezi ostatními slovanskými národy šíří lásku, přátelství, porozumění a spolupráci.

Věříme, že skuteční vlastenci a stoupenci slovanské myšlenky dají jasně najevo rozsévačům xenofobie, lží, pomluv, zla a nenávisti, že s nimi slušná česká společnost nepočítá.

ВебСтолица.РУ: создай свой бесплатный сайт!  | Пожаловаться  
Движок: Amiro CMS